Njála lea unni ja geahpas ja lihkká njuovžilit duottareanadagas. Guolgga ivdni rievdá vielgadis dálvit ja ruškadii geasset, dahje alitčáhppat birra jagi. Váikko njála borrá visot de lea oalle sorjavaš smávvagáskiin, erenoamážit goddesáhpániin. Goddesáhpánmearri rievdá, dábálaččat njeallje-vihtta-jahke áigodagain. Dat mearkkaša ahte muhtin geasit lea badjelmeari ollu goddesáhpánat, muhto iežá jagiid leat ollát jávkan. Goddesáhpánmearri váikkuha galle njálačivgamat ja man stuorrát čivgamat leat. Heajus goddesáhpánjagiid muhtimiin eai riegáduvvo vielpát ollenge.
Njála eallá bárain ja váhnemat veahkkálaga sihke suodjalit reviira ja goksejit čivggaid, mii jáhkehahtti lea gáibideaddji bargu. Buori goddesáhpánjagis sáhttá gávdnot gitta 16 čivgga ovtta čivgamis, muhto dábálaččat riegádit 5-10 čivgga. Njála goivo biejuid eatnama vuollái gos veahka orru. Biejuin sáhtte leat logenár ráiggi ja geavahuvvojit jagis jahkái. Čivggat riegádit miessemánus/geassemánus ja bissánit bieju lahkosis čakčii, ja de vulget.
Gávdnojit máŋga čuohti duhát njála máilmmis, muhto Skandinávas leat dušše moadde hárve áimmus. Leai 1800-logu gaskamuttus go njálat unnugohte Skandinávas. Alla bivdodeaddu dagahii ahte njálačearda unnui sakka. Váikko ledje árra doaibmabijut suodjalit ja gádjut njálaid de šládja goitge njeiddii.
Duođaleamos uhkádus njála gávdnamii leat dálkkádatrievdadusat mat váikkuhit duottarbirrasa máŋggaid ládje. Lassánan frekveansa dálvearvviin buktá ruovdecuoŋu ja skártta, asehis jiekŋaassi, mii dagaha ahte gáskit ja rievssahat eat beasa bibmui. Jáhkehahtti dat lea stuorimus sivva manne gáskevallji jagit leat jávkan guhkit áigodagaid.
Okta iežá váikkuhus dálkkádatrievdadusain lea ahte rieban orru ordda badjelii, gos dábálaččat ii eale. Rieban lea meastui guovtte gearddi stuorit go njála ja uhkida máŋggaid ládje – sihke gilvaleaddjin biepmus, muhto maid go duođas goddet njálaid. Duottarvánddardeaddjit geat guđđe ribaid ja/dahje biebmoloahpaid duoddarii, geasuha maid riebaniid.
Njálačeardda lea unni otne ja geográfalaččat bieđggus. Dat sullii 550 njála lea bieđggusin stuorra guovllus, ja dalle lea váttis dáidda gávdnat guhte guimmiid. Sihkkarastin dihte njála boahtteáiggi Felles Fjellrev bargá máŋggaid dásiin. Earret iežá doarjjabiebmama bokte, čatnat oktii isolerejuvvon njálajoavkkuid, vai sáhttet gávnnadit ja oažžut genehtalaš lonohallama guhte guimmiin ja unnideamis riebaniid duoddaris.
